ALBA – SVATÁ PRAVDA (Divokej Bill)

DIVOKEJ BILL
Šibenice 3:13
Bill 3:16
Mrtvej 1:54
Obejmi stromy 2:23
Král 3:47
Miláčku 3:47
Západ 2:53
Svatá pravda 3:30
Cizák 3:22
Středověk 3:19
Medvědář 4:12
Cesta 4:51
MEDVĚD 009
Běchovice 4:02
Stroj 2:43
Světlo 3:55
Olgoj 3:27


Nahráno a smícháno v AS studiu v červenci 2001

SVĚTLO

Temná noc a všude ticho, starý domy okolo
pospíchám, už chci bejt doma, je tu divně ponuro.
Najednou se vítr zvedá, první kapky jak slzy
v dálce záblesk a v něm běda, vidím divný obrazy.

Světlo a pak stín, můj Bože co já s tím !!!

Snad se mi to jenom zdálo, snad jsem se jen vyplašil,
snad to byla fantazie, zrychluju krok ze všech sil.
Přichází to ale znova v okamžiku záblesku
a k tomu ty divný zvuky, už jsem zase ve zlým snu.

Světlo a pak stín, můj Bože co já s tím !!!

Teď už to jde zleva, zprava, já bojím se otočit.
světlo střídá tmu a znova, můj strach je jak ostrej břit.
Rozbíhám se na plnej plyn a nic kolem nevnímám,
kloužu, padám, kutálím se přitom oči zavírám !
Tak to je konečná a pak jen tma věčná, co dál !
náhle se vše ztiší, ležím tu na zemi a sám,
pomalu se zvedám nad hlavou cítím hroznej bič.
domů se potácím, říkám si dobře je to pryč.

Světlo a pak stín, můj Bože co já s tím !!!

STROJ

Něco mi říká, že měl bych jít za Tebou.
Něco mi říká, hochu, nad Tebou.
Něco mi říká, trochu, jen s Tebou jsem parní stroj.
Jsem parní stroj a nemám páru !!!

OLGOJ

Včera jsem sám vstal, pocity divný, zvláštní napětí.
Něco se může stát!!!
pohled z okna ven celkem normální, všechno jak má bejt.

Věci jsem si vzal a vyšel jsem ven, autobusem jel, na všechno zapomněl.
Náhle slyším ruch, lidí velkej shluk, všichni běží tam

To Olgoj Chorchoj poklekl před orloj.
Lidé se rozestoupili, v posvátné hrůze se objali!

Tak je to tady, něco nad náma, lidi nechápaj,
že se to může stát!!!
Strnule stojím, nohy z kamení, čekám znamení.

BĚCHOVICE

Beru do ruky mandolínu,beru do ruky Gvendolínu,
kterou tu brémští muzikanti zanechali stát.
Vidím to štěstí,vidím tu sílu, vidím ten oheň, vidím tu vílu
zkouším se touhle divnou zářivostí prokopat,

protože: přijeli jsme do stanice PRAHA – BĚCHOVICE.!!!

Stožáry padaj na koleje, v modravém dýmu oráč seje
a cinkot lahví přehlušuje ticho v zátoce.
Gvendolína je unešena , třaslavou rukou uchvácena,
tiché kročeje šílencovy mlaskaj ve stoce.

návštěvy: | laskavě hostuje Freemusic.cz | správa a coding 2000 - 2018: Qwerty | grafika 2015: Signus